Právní poradna: Státní pomoc v době pandemie

Advokátní kancelář HAJDUK & PARTNERS připravila soubor otázek a odpovědí z oblasti legislativy. Tento soubor se týká konkrétně problematiky státní pomoci.

STORYOUS

V této sekci naleznete nyní odpovědi na tyto otázky:

  1. Současná situace má na můj podnik negativní finanční dopad. Jakou pomoc můžu využít ze strany státu?
  2. Co je program Antivirus a jak mi stát může pomoct?
  3. Jak je to během nouzového stavu s daněmi? Mohu podat daňové přiznání a uhradit daň později?
  4. Musím v době nouzového stavu evidovat tržby v EET?
  5. Jsem OSVČ a chtěl bych získat bonus 25 000 Kč. Jaké podmínky musím splnit?
  6. Jsem OSVČ a musel jsem kvůli uzavření školy zůstat doma a pečovat o děti. Mám nárok na ošetřovné?
  7. Jak je to se zálohami na sociální a zdravotní pojištění? Musím je hradit během nouzového stavu, přestože nemůžu podnikat?
  8. Musel jsem kvůli nařízenému zákazu uzavřít restauraci a vznikly mi nemalé škody související se zkaženými zásobami, úhradami nájemného a mezd zaměstnancům. Nahradí mi stát tyto způsobené škody? Jak bych se měl připravit?
  9. Jsem OSVČ a provozuji studio/obchod, který jsem musela kvůli opatřením vlády uzavřít. Zároveň jsem zaměstnaná na půl úvazku u zaměstnavatele jako pedagog v DDM. Mám nezletilou dceru. Na jakou pomoc od státu mám nárok? Mám nárok na kompenzační bonus nebo ošetřovné?
  10. Dobrý den, prosím Vás o názor, zda je smysluplné požadovat kompenzaci ušlého zisku z důvodu odřeknutí již zrušených zakázek (vyčíslenou například na základě nabídek a emailové komunikace se zákazníky) a kde případně tuto kompenzaci konkrétně požadovat?
  11. Mám společnost s ručením omezeným, kde jsem jediným společníkem a jednatelem. Na kompenzační bonus pro OSVČ jsem tedy nedosáhl, ale slyšel jsem, že se chystá nějaká pomoc pro malá s.r.o. Za jakých podmínek bych měl nárok na danou pomoc?

 


1. Současná situace má na můj podnik negativní finanční dopad. Jakou pomoc můžu využít ze strany státu?

  • Pokud zaměstnáváte zaměstnance, můžete prostřednictvím programu Antivirus požádat o částečnou kompenzaci mezd vyplácených zaměstnancům.
  • Díky liberačním balíčkům Ministerstva financí můžete využít několika forem úlev v oblasti daní.

V případě, že podnikáte jako OSVČ, můžete využít navíc tyto možnosti:

  • Pokud jste kvůli uzavření školy nebo sociálního zařízení museli zůstat doma a pečovat o dítě nebo hendikepovanou osobu, máte nárok na „ošetřovné“ pro OSVČ ve výši 500 Kč za každý den.
  • Díky 6měsíčním prázdninám na sociální a zdravotní pojištění nemusíte v období března až srpna 2020 platit zálohy na pojistné.
  • Můžete si požádat o kompenzační bonus až ve výši 44 500 Kč, pokud Vás ekonomicky zasáhla pandemie COVID-19.

Pro podnikatelé podnikající formou společnosti s ručením omezeným se chystá pomoc ve formě
kompenzačního bonusu ve výši 44 500,- Kč pro společníky jednočlenných nebo dvoučlenných s.r.o.,
anebo vícečlenných, jde-li o rodinné firmy.

2. Co je program Antivirus a jak mi stát může pomoct?

Pokud máte zaměstnance, ale kvůli vládním opatřením jste museli provoz uzavřít nebo omezit, vznikla Vám překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnancům nadále vyplácíte náhradu mzdy, přičemž stát Vám může v rámci programu Antivirus poskytnout příspěvek na částečnou úhradu mezd. Výše příspěvku bude záviset na konkrétním důvodu, jakým jste byli coby zaměstnavatel ekonomicky zasaženi.

Režim A – Nucené omezení provozu a karanténa

Do tohoto režimu budou spadat:

  • případy, kdy byla zaměstnanci nařízena povinná karanténa a z toho důvodu se nemůže dostavit na pracoviště k výkonu sjednané práce. Těmto zaměstnancům vyplácíte v prvních 14 dnech náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.
  • případy, kdy Vám bylo nařízeno uzavření nebo omezení provozu a nejste tak schopni přidělovat práci zaměstnancům. Vzniká Vám překážka na straně zaměstnavatele a jste povinni vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

V tomto režimu A Vám stát poskytne příspěvek ve  výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů (tj. ze superhrubé mzdy), maximálně však do výše 39 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Režim B – Související hospodářské potíže

Do tohoto režimu budou spadat:

  • případy, kdy nemůžete zaměstnancům přidělovat práci, neboť Vám chybí klíčová část zaměstnanců (tzn. že alespoň 30 % zaměstnanců má nařízenou karanténu nebo pečuje doma o dítě). Zaměstnancům tak vyplácíte náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
  • případy, kdy nejste schopni přidělovat práci z důvodu chybějících dodávek surovin, výrobků či služeb. Zaměstnancům tak vyplácíte náhradu mzdy ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku.
  • případy, kdy nejste schopni přidělovat práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích či jiných produktech. Zaměstnancům tak vyplácíte náhradu mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku.

V tomto režimu B Vám stát poskytne příspěvek ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů (tj. ze superhrubé mzdy), maximálně však do výše 29 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Zaměstnavatelé žádající o příspěvek v programu Antivirus musí splnit rovněž tyto podmínky:

  • zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce;
  • zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď;
  • týká se firem v podnikové sféře, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění (tzn. že se nebude vztahovat na zaměstnance na DPP a DPČ);
  • zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Žádost o příspěvek můžete podat od 6. 4. 2020 prostřednictvím aplikace MPSV:
https://antivirus.mpsv.cz. Období, za které lze vyplatit příspěvek, je stanoveno od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020.

3. Jak je to během nouzového stavu s daněmi? Mohu podat daňové přiznání a uhradit daň později?

Vláda doposud v souvislosti s pandemií COVID-19 schválila dva balíčky opatření v oblasti daní, které mají za cíl pomoct ekonomickým subjektům překlenout nouzový stav spojený s omezením podnikatelských aktivit. Díky těmto balíčkům můžete využít těchto výhod:

 

  • Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování srážkové daně můžete podat nejpozději do 1. července 2020. Toto platí zcela automaticky bez žádosti a bez nutnosti prokazovat důvody související s pandemií COVID-19.

 

  • Správce daně Vám promine pokutu za opožděné tvrzení daně ve všech případech, kdy Vám je individuálně prominut úrok z prodlení nebo o posečkání, splátkování daně anebo pokuta za nepodání kontrolního hlášení v souvislosti s pandemií COVID-19. Typicky se může jednat o onemocnění či karanténu účetní nebo dalších klíčových zaměstnanců, jejichž absence znemožnila plnění daňové povinnosti.

 

  • Budou Vám automaticky prominuty pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení k DPH, pokud tyto pokuty vznikly v době mezi 1. 3. 2020 a 31. 7. 2020 a nejsou vyšší než 1 000 Kč. V případě vyšší pokuty Vám může být tato pokuta prominuta na základě individuální žádosti.

 

  • Za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, nebude účtován správní poplatek. Podmínkou je, aby tyto žádosti byly podané do 31. 7. 2020.

 

  • Záloha na daň z příjmů fyzických osob i právnických osob (tj. druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha v případě pololetních plátců) splatná dne 6. 2020 se nemusí vůbec hradit.

 

  • Daňová přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí za období 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020 mohou být podána až do 31. 8. 2020. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z nabytí domů, bytů, pozemků, garáží a podobně a uhradit tuto daň až o pět měsíců později.

 

  • Díky zavedení institutu loss carryback (zpětné působení daňové ztráty) si můžete formou dodatečného daňového přiznání zpětně uplatnit daňovou ztrátu vykázanou v roce 2020 v základech daně roku 2019 a 2018.

 

  • Do 1. 1. 2021 je pozastavena elektronická evidence tržeb. Tržby tedy nejste povinni po tuto dobu evidovat v EET.

 

  • Zálohy na silniční daň splatné v dubnu a v červenci můžete uhradit do 15. října 2020.

 

  • Dochází k plošnému prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků ke zmírnění dopadů šíření nákazy koronavirem. Toto prominutí se vztahuje na roušky, respirátory a další ochranné pomůcky. Dále se vztahuje na dezinfekční prostředky a také na suroviny pro jejich výrobu. Prominutí daně platí na období od 12. března 2020 po celou dobu trvání nouzového stavu.

 

  • Odklad plateb za mýto – faktury za platbu mýta pro kamiony je možné uhradit ve lhůtě 3 měsíců, a to u vozidel v režimu následného placení (na fakturu) a pro období 1. 4. – 31. 7. 2020.

 

  • Prominutí daně z přidané hodnoty na bezúplatné dodání zboží či služeb základním složkám integrovaného záchranného systému, Armádě České republiky, poskytovatelům zdravotních služeb a zařízením sociálních služeb. Prominutí daně platí na období od 12. března 2020 po celou dobu trvání nouzového stavu.

 

  • Plošné prominutí správního poplatku za potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu vydané správním orgánem z rezortu financí (tj. zejména orgány Finanční správy ČR a Celní správy ČR). Prominutí se vztahuje na potvrzení vydaná na základě žádostí, které budou podány do 31. července 2020.

 

  • Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 % z celkové kupní ceny. Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019. Návrh zákona ještě neprošel kompletním legislativním procesem, tudíž na jeho finální znění si budeme muset ještě počkat.

 

  • Posečkání úhrady daně. Jako daňový subjekt můžete z důvodu tíživé sociální či ekonomické situace požádat správce daně o posečkání úhrady daně, popř. její rozložení na splátky. Správce daně může povolit posečkání z následujících důvodů:

– pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu dle § 156 odst. 1 písm. a) daňového řádu (např. ztráta klíčových zakázek či zaměstnanců, omezení provozuschopnosti apod.). Podnikatelé doloží např. smlouvy s obchodními partnery, doklady o povinných platbách souvisejících s provozem podnikání,

– pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných – pouze pro fyzické osoby dle § 156 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Podnikatelé doloží stav pokladny, peněžní deník, aktuální rozvahu, výkaz zisku a ztráty apod. – pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období – pouze pro podnikatele, dle § 156 odst. 1 písm. c) daňového řádu. Bude řešeno individuálně dle komplexní ekonomické analýzy podnikání. Finančnímu úřadu podnikatelé doloží veškeré podklady, které podporují jejich tvrzení.

– není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou dle § 156 odst. 1 písm. d) daňového řádu. Nejedná se jen o nedostatek peněz na účtu, ale o případ, kdy peníze nelze opatřit ani jinak (prodejem majetku, sjednáním úvěru). Podnikatelé doloží stav pokladny, peněžní deník, aktuální rozvahu, výkaz zisku a ztráty apod.

– při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň § 156 odst. 1 písm. e) daňového řádu. Jde zejména o případy, kdy podnikatel žádá zároveň o prominutí daně.

Žádost se podává místně příslušnému finančnímu úřadu (listinnou formou, ústně do protokolu, datovou zprávou). Pro žádost neexistuje speciální tiskopis. Žádost musí obsahovat identifikaci žadatele, informaci, čeho se žádost týká, všechny relevantní skutečnosti mající vliv na neschopnost uhradit daň v dané výši najednou a doklady toto prokazující, návrh splátkového kalendáře a způsob a prostředky, ze kterých bude v budoucnu daň uhrazena.

 

4. Musím v době nouzového stavu evidovat tržby v EET?

Díky liberačnímu balíčku Ministerstva financí došlo k pozastavení elektronické evidence tržeb, a to až do konce roku 2020. Podnikatelé tedy nemusí (avšak mohou) po tuto dobu evidovat tržby v EET. Na 1. 1. 2021 dobu se také odsune spuštění závěrečné fáze EET, která měla původně začít 1. 5. 2020.

 

5. Jsem OSVČ a chtěl bych získat bonus 44 500 Kč. Jaké podmínky musím splnit?

Pokud jste OSVČ a byli jste ekonomicky zasaženi pandemií COVID-19, můžete požádat o jednorázový  kompenzační bonus ve výši 44 500 Kč. Tato podpora bude vyplácena na základě žádosti doručené příslušnému finančnímu úřadu, a to za bonusové období od 12. 3. 2020 do 8. 6. 2020. Příspěvek tedy odpovídá částce 500 Kč denně.

Nárok na tuto podporu budou mít OSVČ na hlavní i vedlejší činnost, přičemž bude nutné splnit následující podmínky:

  • Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně).
  • Vykonávaná činnost je činností hlavní.
  • Vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání. Tato podmínka se netýká pedagogů, tudíž zaměstnaní pedagogové, kteří zároveň vykonávají vedlejší činnost, mají nárok na kompenzační bonus.
  • OSVČ byla aktivní ke dni 12. 3. 2020. Případně může jít také o OSVČ, jejíž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. 8. 2019 (sezónní podnikání).
  • OSVČ prohlásí, že nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (a to zejména z některého z důvodů, jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).
  • Splnění těchto skutečností doloží žadatel čestným prohlášením.

 

Příslušná legislativy byly úspěšně schválena. Příjem žádostí byl zahájen dne 9. 4. 2020. Žádosti budou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. Formulář žádosti je přístupné na stránkách Finanční správy:
https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav/kompenzace-
osvc/Zadost-pro-OSVC/Zadost-interaktivni-PDF.

O tento bonus mohou OSVČ požádat nejpozději do 60 dnů od skončení bonusového období, přičemž
bonusové období je aktuálně stanoveno od 12. 3. 2020 do 8. 6. 2020.

6. Jsem OSVČ a musel jsem kvůli uzavření školy zůstat doma a pečovat o děti. Mám nárok na ošetřovné?

Pokud jste kvůli uzavření školy nebo sociálního zařízení museli zůstat doma a pečovat o dítě nebo hendikepovanou osobu, můžete si požádat o poskytnutí příspěvku (obdoba ošetřovného). Tento příspěvek činí 500 Kč za každý den ošetřování člena rodiny a vyplácí ji Ministerstvo průmyslu a obchodu. Příspěvek budou moct dostat tyto OSVČ:

  • OSVČ, která pečuje o dítě (děti), které navštěvuje školu nebo jiné dětské zařízení (v současné situaci uzavřené z důvodu šíření infekce COVID-19) a je mladší 13 let – a to za předpokladu, že na stejné dítě/děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba,
  • OSVČ, která pečuje o nezaopatřené dítě (děti) maximálně do věku 26 let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, pokud nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření proti šíření infekce COVID-19,
  • OSVČ, která pečuje o osobu (osoby) zdravotně postiženou aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Žadatel o příspěvek musí být při podání žádosti a po celou dobu čerpání dotace osobou samostatně výdělečně činnou na hlavní činnost, musí být zaregistrován jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě a musí být malým a středním podnikatelem (do 250 zaměstnanců s ročním obratem pod 50 mil. EUR nebo bilanční sumou roční rozvahy pod 43 mil. EUR). Zároveň nesmí mít žádné nedoplatky vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovně. Výše uvedené skutečnosti lze prokázat čestným prohlášením.

 

O příspěvek se žádá za každý kalendářní měsíc a bude možné ji čerpat po celou dobu, co bude platit mimořádné opatření o uzavření škol nebo zařízení sociálních služeb. Žádost o poskytnutí podpory je k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. (https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/osetrovne-pro-osvc—vyzva-i–253750/).

Od 1. 4. 2020 je možné požádat o příspěvek za měsíc březen 2020. Od 11. 5. 2020 lze požádat o
příspěvek za měsíc duben 2020. Žádosti se přijímají pouze do 7. 6. 2020 23.59.

 

7. Jak je to se zálohami na sociální a zdravotní pojištění? Musím je hradit během nouzového stavu, přestože nemůžu podnikat?

OSVČ nebudou muset v období března až srpna 2020 platit měsíční zálohy na pojistné. Tato doba od března do srpna se i nadále započítává pro důchodové nároky. Bude se k ní přihlížet stejně, jako by OSVČ řádně odváděla zálohy stanovené pro rok 2020.

 

Pokud OSVČ odvádí vyšší než minimální zálohy, doplatí rozdíl ve vyúčtování příští rok. Ve vyúčtování za rok 2020 bude totiž jejich odvod snížen o těchto šest měsíců, a to částkou ve výši minimálních pojistných. Díky tomuto opatření ušetří OSVČ za těchto 6 měsíců částku 29 376 Kč.

 

Odpuštění úhrad záloh na pojistné se týká však pouze OSVČ, nikoliv obchodních společností. Ty musí nadále za své zaměstnance hradit pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

 

8. Musel jsem kvůli nařízenému zákazu uzavřít restauraci a vznikly mi nemalé škody související se zkaženými zásobami, úhradami nájemného a mezd zaměstnancům. Nahradí mi stát tyto způsobené škody? Jak bych se měl připravit?

Krizový zákon v § 36 pro takové případy počítá s možností náhrady škody ze strany státu.

Pro vznik odpovědnosti státu za způsobenou škodu musí být splněny následující podmínky:

– existence krizového opatření,

– vznik škody,

– příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody a

– negativní podmínka spočívající v tom, že si poškozený škodu nezpůsobil sám ani nezavinil vznik škodné události.

 

O existenci krizového opatření, resp. krizových opatření, není pochyb. Poškozená osoba musí však dále prokázat, že ji v příčinné souvislosti s přijatým krizovým opatřením vznikla škoda. Zatím neexistuje přesný návod, o jaké škody může jít. Nicméně máme za to, že je možno požadovat náhradu skutečné škody, tedy například:

 

  1. náhradu fixních nákladů jako je nájemné uzavřených provozoven,

 

  1. náhradu škody, která vznikne vyplácením náhrady mezd zaměstnancům, a to ve skutečně uhrazené výši (tím, že došlo k zákazu podnikatelské činnosti, vznikla překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnanci musí zůstat doma a zaměstnavateli vzniká povinnost hradit jim náhradu mzdy; škoda vzniká, jelikož zaměstnanec dostává náhradu mzdy, avšak reálně nepracuje, respektive nepracuje po celou dobu sjednané pracovní doby),

 

  1. náhradu nákladů spojených se splněním opatřeními uložených povinností (např. – náklady zveřejnění oznámení o uzavření provozovny, zakoupení prostředků zamezujících vstupu nepovolaných osob do prostoru provozoven po dobu trvání opatření, atd.),

 

  1. náhradu dalších nákladů vzniklých v přímé příčinné souvislosti s krizovými opatřeními – druhotná platební neschopnost (úhrada příslušenství a smluvních sankcí), úhrada nákladů na zakoupení surovin, které byly znehodnoceny v době trvání přijatých opatření nemožností jejich zpracování a prodeje zákazníkům, atd.)

Uplatnit nárok na náhradu škody lze do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli. V souvislosti s COVID-19 vám tato lhůta může končit již v září.

Jako problematickou však vidíme náhradu ušlého zisku (ztráty způsobené nemožností vykonávat podnikatelskou činnost), a to z důvodu složitosti jeho vyčíslení s ohledem na vzniklou situaci. I kdyby bylo možné vyčíslit ušlý zisk, obáváme se, že stát nebude reálně schopen nahradit tento ušlý zisk všem poškozeným osobám, neboť by se v souhrnu jednalo o astronomické částky mimo platební schopnost státu. Tímto ovšem nevylučujeme možnost náhrady ušlého zisku, neboť dle platných právních předpisů se za škodu považuje jak skutečná škoda, tak i ušlý zisk. Poukazujeme pouze na složitost a problémy s jejím uplatněním.

 

Na tomto místě je nutno upozornit na poměrně krátkou promlčecí lhůtu k uplatnění nároku na náhradu škody. Podle krizového zákona musí poškozená osoba uplatnit nárok na náhradu škody u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody. Pro mnoho poškozených osob končí tato lhůta v září. Příslušným orgánem krizového řízení je v tomto případě vláda ČR. Pokud vláda odmítne poskytnout požadovanou náhradu škody, bude se muset poškozená osoba se svým nárokem obrátit na soud.

 

V konečném důsledku tedy bude záležet na tom, jak se k této problematice postaví stát coby odpovědný subjekt, příp. jaký výklad zaujmou soudy, které budou nároky poškozených proti českému státu řešit. Vymáhání nároku na náhradu škody tedy může trvat i roky. Nicméně v současné situaci striktně doporučujeme se dobře připravit, abyste zvýšili šanci na úspěch při uplatnění svého nároku v budoucnu.

 

  1. V prvé řadě se snažte snížit škodu – například snížením nákladů, přizpůsobením podnikání aktuální situaci, jednáním s pronajímatelem o poskytnutí slevy z nájemného apod. Zároveň doporučujeme provést audit uzavřených smluv, přičemž se zaměřte na případné sankce, které Vám z nich vyplývají. Včas zahajte jednání s obchodními partnery a pokuste se vyřešit případné spory, než dojde ke vzniku dalších škod.

 

  1. Pečlivě evidujte veškeré vzniklé škody a uchovávejte relevantní dokumenty a doklady jako jsou faktury, účtenky, smlouvy, e-maily, výpovědi ze smluv apod. Veďte si fotodokumentaci, kde je to nezbytné. Zároveň dbejte na důsledné vedení záznamů o tržbách a ztrátách.

 

  1. Pokud se rozhodnete využit některého z programů nabízených vládou ČR na podporu podnikatelů, pečlivě si před podpisem příslušných smluv ověřte, že tyto smlouvy neobsahují ustanovení o vzdání se nároku na náhradu škody. V opačném případě byste mohli jednoduše o svůj nárok přijít.

 

V tomto ohledu je nezbytné bdít a hlídat si svá práva, neboť vláda se snaží všemi právními prostředky ztížit poškozeným osobám možnost uplatnění náhrady škody. O tomto postoji vlády svědčí skutečnost, že další zákaz prodeje v období od 24. 3. 2020 do 1. 4. 2020 nebyl zaveden opatřením podle zmiňovaného krizového zákona, nýbrž mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato změna ve způsobu vydání krizových opatření se jeví jako zcela účelová, neboť v praxi to znamená, že škody vzniklé v období od 24. 3. 2020 06.00 a prozatím do 1. 4. 2020 06.00 nebudou moci být nahrazeny podle krizového zákona. Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž neobsahuje ustanovení o náhradě škody, jako tomu je u krizového zákona. V úvahu tedy přichází pouze uplatnění škod v období od 14. 3. 2020 06.00 do 24. 3. 2020 06.00, kdy tyto škody vznikly v důsledku přijetí krizového opatření podle krizového zákona.

 

Znovu upozorňujeme, že současná situace je zcela neobvyklá a ani sami zákonodárci v době přijetí krizového zákona nepředpokládali vznik obdobné situace. Není tedy zcela jasné, jak se k náhradě škody podle krizového zákona postaví stát a soudy. V každém případě právo přeje připraveným, a proto doporučujeme si pečlivě připravit podklady pro případné uplatnění nároku.

 

 

9. Jsem OSVČ a provozuji studio/obchod, který jsem musela kvůli opatřením vlády uzavřít. Zároveň jsem zaměstnaná na půl úvazku u zaměstnavatele jako pedagog v DDM. Mám nezletilou dceru. Na jakou pomoc od státu mám nárok? Mám nárok na kompenzační bonus nebo ošetřovné?

Vzhledem k neúplnosti informací v dotazu vycházíme v odpovědi z předpokladu, že studio/obchod provozujete jako OSVČ na vedlejší činnost a jako pedagog jste zaměstnaná na základě pracovní smlouvy (nikoliv dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti).

Nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč + 19 500 Kč máte, neboť spadáte pod výjimku udělenou pro
pedagogické zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že studio/obchod provozujete jako vedlejší činnost, nemáte nárok na příspěvek 500 Kč/den (tzv. ošetřovné pro OSVČ). Podmínkou pro získání ošetřovného je totiž výkon na hlavní
činnost.

 

Co se týče Vašeho zaměstnání pedagoga, máte nárok na řádné vyplácení sjednané mzdy, pokud docházíte bez omezení do práce. Pokud ovšem došlo ze strany zaměstnavatele k omezení a nemůže Vám přidělovat práci, je povinen Vám vyplatit náhradu mzdy. V rámci programu Antivirus pak může zaměstnavatel žádat o příspěvek od státu.

 

Pokud máte studio/obchod v nájmu, můžete požádat pronajímatele o odklad splátek nájemného za období 12. 3. 2020 až 30. 6. 2020. Dlužné nájemné pak můžete uhradit do konce roku 2020 (viz otázka č. 3 v sekci pronajímatelé)

 

10. Dobrý den, prosím Vás o názor, zda je smysluplné požadovat kompenzaci ušlého zisku z důvodu odřeknutí již zrušených zakázek (vyčíslenou například na základě nabídek a emailové komunikace se zákazníky) a kde případně tuto kompenzaci konkrétně požadovat?

Ano, podle našeho názoru to smysluplné v tomto případě je, i když lze očekávat, že se svých nároků budete muset domáhat i soudně. Uplatnit kompenzaci doporučujeme z důvodu současných nejasností souběžně u Vlády ČR (Úřad vlády České republiky), Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví. Podrobnější odůvodnění tohoto názoru připojujeme níže.

 

Problematika náhrady škody zahrnující mimo jiné právě náhradu ušlého zisku je v současnosti velmi diskutovaným tématem, ohledně něhož nepanuje všeobecná shoda a v současné době se objevuje vícero protichůdných názorů. S ohledem na tuto skutečnost a celkovou složitost celé problematiky je tato odpověď striktně zaměřena na situaci, kdy jste se ze zákazníkem již měli uzavřenu smlouvu (dohodnut například pobyt v ubytovacím zařízení nebo třeba svatbu či jinou oslavu ve vašem podniku), zákazník dokonce i třeba zaplatil a zálohu, ale vy jste nakonec s ohledem na mimořádná opatření státu byli nuceni tuto zakázku odříct, vrátit zákazníkovi zaplacenou zálohu a navíc jste samozřejmě přišli i o předpokládaný zisk.

 

Právo na náhradu škody (vč. ušlého zisku) vyplývá z příslušných ustanovení krizového zákona, které státu ukládají poměrně jednoznačnou povinnost škodu v důsledku jeho opatření třetím osobám uhradit. Ačkoli se v současnosti diskutují limity této odpovědnosti státu za škodu, kdy se zejména představitelé vlády vyjadřují v tom smyslu, že tato povinnost k náhradě škody na dané situace nedopadá, jsme toho názoru, že právě výše nastíněná situace, kdy jste byli nuceni v přímém důsledku přijatých opatření odříct již nasmlouvané zakázky, představuje škodu, kterou by měl stát v režimu krizového zákona odškodňovat.

 

K tomu, abyste odškodnění získali, je potřeba zejména škodu řádně uplatnit a prokázat. Co se týče prokázání škody nastíněné výše, je potřeba v prvé řadě doložit, že jste se zákazníkem jakoukoli smlouvu uzavřeli, a to i neformálně, což lze prokázat například objednávkou, informacemi s rezervačních sytému, e-maily apod., a dále, že tato smlouva byla v důsledku přijatých mimořádných opatření zrušena/nedodržena. Toto lze prokázat opět například e-mailovou komunikací se zákazníkem, informacemi s rezervačních systémů, výpisem z účtu v případě vrácení zálohy apod. Z těchto podkladů by pak měla vyplývat i výše kompenzace, kterou od státu požadujete.

 

Ohledně toho, kde konkrétně náhradu škody uplatnit je to složitější. Vláda ČR nejprve krizovým opatřením ze dne 14. 3. 2020 zakázala až na výjimky maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách, které znamenalo uzavření většiny restaurací a jiných stravovacích provozoven. Dne 16. 3. 2020 poté Vláda ČR dalším krizovým opatřením v zásadě zakázala prodej ubytovacích služeb. Tato krizová opatření byla vydávána v režimu krizového zákona. Dnem 24. 3. 2020 však obě tato krizová opatření přestala být účinná, přičemž byla nahrazena novým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Toto mimořádné opatření již však dle názoru vlády nebylo vydáno v režimu krizového zákona, ale zákona o ochraně veřejného zdraví. Jedním z důvodů této změny mohl být i záměr vlády znemožnit či ztížit možnost podnikatelů uplatňovat výše popsané kompenzace, kdy na rozdíl od krizového zákona zákon o ochraně veřejného zdraví žádné ustanovení o náhradě škody ze straně státu neobsahuje. Jsme však toho názoru, že i mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví je nutné v nastalé situaci materiálně považovat za krizová opatření v režimu krizového zákona, a tedy, že i u nich přísluší podnikatelům náhrada škody ze strany státu.

 

S ohledem na výše popsané změny a rovněž z důvodu nejasností obsažených v krizovém zákoně, připadá v úvahu vícero státních orgánů, u nichž škodu uplatnit. Mezi ně patří jednak Vláda ČR (Úřad vlády České republiky), která původní krizová opatření vydala a i ta současná bere formálně na vědomí, dále pak Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku krizového řízení, a také Ministerstvo zdravotnictví, které mimořádná opatření formálně vydává ode dne 24. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že není zcela jasné, který z těchto orgánů je ten, vůči němuž by uplatnění náhrady škody mělo směřovat, z opatrnosti bychom doporučili náhradu škody uplatnit vůči všem těmto orgánům souběžně. Doporučujeme tedy zaslat písemné uplatnění škody, jehož přílohou budou poklady prokazující tuto škodu, třem různým orgánům krizového řízení.

 

Náhradu škody je nutné uplatnit ve lhůtě 6 měsíců, co jste se o této škodě dozvěděli. Poněkud zjednodušeně, ale i tak, doporučujeme škodu uplatnit ve lhůtě 6 měsíců od vydání prvního krizového opatření.

 

S ohledem na současný postoj vlády nelze příliš předpokládat, že by byla škoda nahrazována státem dobrovolně již jen na základě jejího pouhého uplatnění u příslušného orgánu krizového řízení. V takovém případě vám bohužel nezbyde nic jiného, než se se svým nárokem obrátit na soud. Ačkoli si netroufáme soudní rozhodnutí předvídat, s ohledem na znění příslušného ustanovení krizového zákona a dosavadní praxi českých soudů v této oblasti, je poměrně pravděpodobné, že by nároky na náhradu škody ve výše nastíněných situacích mohly soudy přiznávat.

 

Odpověď k dotazu č. 10 připravil David Sliwka, advokátní koncipient z Advokátní kanceláře HAJDUK & PARTNERS.

 

11. Mám společnost s ručením omezeným, kde jsem jediným společníkem a jednatelem. Na kompenzační bonus pro OSVČ jsem tedy nedosáhl, ale slyšel jsem, že se chystá nějaká pomoc pro malá s.r.o. Za jakých podmínek bych měl nárok na danou pomoc?

Ano, je to tak. Vláda schválila návrh novely zákona o kompenzačním bonusu. Bonus až ve výši 44 500,- Kč (tj. 500 Kč za den v období od 12. 3. 2020 do 8. 6. 2020) bude nově vyplácen i společníkům v s.r.o. Bonus bude určen fyzickým osobám, které jsou společníky ve společnostech s ručením omezeným a jejichž podíl není představován kmenovým listem. Pomoc je totiž namířena pro aktivní společníky malých s.r.o., nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory.

Podmínkou je s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba, nebo s více společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (příbuzenství v řadě přímé, sourozenec, manžel či manželka nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství). V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u Pětadvacítky nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění (s výjimkou zaměstnání v dané společnosti, např. příkazní smlouvou jako jednatel, nebo pracovní smlouvou) a nesmí na sebe v daném období čerpat příspěvek v rámci programu Antivirus, tzv. kurzarbeit. Nesmí také jít o stejného žadatele, který již bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v bonusovém období v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem (nespolehlivou osobou) podle zákona o DPH.

Minimálním prokazatelným obratem společnosti bude 180 000 Kč za rok 2019 nebo předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021. Společnost musí být také daňovým rezidentem ČR, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Sám žadatel pak musí být ke dni 12. března aktivním společníkem dané firmy.

Žádosti budou stejně jako u Pětadvacítky pro OSVČ přijímat finanční úřady.

K věci je nutné poznamenat, že tento návrh schválila také Poslanecká sněmovna. Nicméně návrh neprošel Senátem. Ten jej vrátil zpět do sněmovny, kde bude znovu projednán. Z tohoto důvodu ještě nelze v současné době žádat o podporu, ale je nutné počkat na definitivní schválení návrhu zákona.